iMac – Softwarová výbava, Nastavení systému, Závěr – 2. díl

iMac historickeSoftwarová výbava

Pravděpodobně nejpoužívanější aplikací dneška je webový prohlížeč, neuškodilo proto podívat se, jak je na tom jedenáct let starý Mac. Člověk, který není obeznámen s tehdejší situací firmy Apple, by mohl být překvapen – jako výchozí prohlížeč nás totiž přivítá Internet Explorer 5.5. Je to však dáno jen a jen dohodou mezi Apple a Microsoftem, ve které se druhý jmenovaný zavázal dále vyvíjet MS Office pro Mac OS a k tomu prostřednictvím odkupu akcií nalít do Apple nemalou částku 150 milionů dolarů. Co mohl dále žádat výměnou je zjevné a přítomnost IE (stejně jako Outlook Expressu) pak není až tak záhadná.

 

Optikou tehdejší doby (dohoda byla uzavřena roku 1997) se jednalo o smysluplný požadavek,  vrcholila tzv. „válka prohlížečů“ a IE se svým podílem kolem 20% rozhodně nedominoval (na rozdíl od doby o pár let později, kdy v roce 2002 dosáhl 95% podílu a na rozdíl od současnosti, kdy pozvolna klesá k hranici 50% podílu). V roce 1997 však trh ovládal Netscape.

Odbočíme-li mírně stranou, zajímalo by mě, jak by se ke své tehdejší investici postavil Microsoft dnes – tržní kapitalizace Apple nedávno přesáhla 300 miliard dolarů (MS se pohybuje mírně nad dvěma sty). Tehdejší „záchranu“ lze tedy hodnotit jako maximálně úspěšnou. Z pohledu MS možná až příliš. Soukromě se ale domnívám, že rozhodnutí by – i při takovémto vědomí – bylo stejné. Apple a Microsoft jsou sice často líčení jako konkurenti na život a na smrt, ale jejich obchodní spolupráce historicky sahá až do 70. let. Jejich obchodní zájmy se sice do určité míry překrývají, ale nikdy jsem se nezbavil dojmu, že obě firmy cílí na trochu jiného uživatele (o výrazném cílení MS na firemní klientelu teď nemluvě). Zvlášť vzhledem k nynější prosperitě Applu, může být jeho platforma velmi zajímavým odbytištěm pro produkty, jako je kancelářský balík Office.


Ale vraťme se zpět k iMacu. Kromě výchozího Internet Exploreru byl v systému k mání i Netscape. Také se mi na internetu podařilo dohledat a posléze i nainstalovat archivní (a neoficiální) verzi Mozilla Suite 1.3.1. Snímky obrazovky s několika známými weby otevřených v těchto prohlížečích můžete spatřit níže. Nepřekvapí, že kompatibilita je nevalná. Přece jen dnešní weby obtěžkané javascriptem a stylované pomocí CSS 2 (ano, CSS 2 tu byly už v roce 1998, ale použitelná implementace se v prohlížečích dostavila mnohem později) jsou těžkým oříškem.

    

Když už jsme u problematiky snímků obrazovky v Mac OS 9 – dají se pořídit lehce pomocí klávesové zkratky (Command + Shift + 3). Lehce v okamžiku, kdy máte k dispozici Apple klávesnici, což nebyl můj případ. Naštěstí tématu je na internetu věnován značný prostor a tak řešení šlo nalézt rychle. O něco horší to bylo s použitým formátem snímků (s příponou .pict). Vše však vyřešil IrfanView s příslušným pluginem.

  

Nastavení systému

Přístup Mac OS k nastavení systému mi byl velmi sympatický. Každý, kdo se někdy setkal s unixovým desktopovým prostředím GNOME 2, mi dá pravděpodobně zapravdu, že se tvůrci GNOME u Macu výrazně inspirovali. Systém, který položky nastavení sdružuje do výsuvných nabídek je elegantní a konkrétní dialogová okna mají velmi srozumitelný obsah, ať již se jedná o nastavení sítě nebo rozlišení. Jako uživatel Windows 7, které třeba právě nastavení sítě řeší neuvěřitelně překombinovaným a nesourodým molochem oken a nabídek, se na to dívám s mírným smutkem.

 

Nastavení barev a rozlišení mi připomnělo polozapomenutou vlastnost CRT monitorů, které sice dokáží barvy podat výrazně lépe než na trhu dominující TN LCD panely, ale kvůli minimální době odezvy je u nich nutná vyšší obnovovací frekvence. Zatímco u svého 15,4“ notebooku s TN panelem při rozlišení 1280×800 a frekvenci 60Hz nemám unavené oči vůbec (či jen minimálně) ani po hodinách používání, u iMacu (při rozlišení 1024×768 a frekvenci 75Hz) se nepohodlný pocit dostavil prakticky v minutách. To je ostatně důvod, proč je velká většina snímků obrazovky v rozlišení 800×600, které umožňuje vcelku luxusní obnovovací frekvenci 95Hz.

Závěrem

Na závěr jsem si nechal dvě drobnosti, které mě zaujaly. První je přítomnost webového serveru, který se skrývá pod mírně tajemnou položkou Personal Web Sharing. Ano, lze namítnout, že v takových Windows 2000 (i starších Windows řady NT) už nalezneme IIS, ale zaujalo mě, jaký je u Macu na tu možnost kladený důraz. Jsem přesvědčen, že většina uživatelů Windows o tom, že má v operačním systému přítomný plnohodnotný webový server, nic netuší.

Druhou drobností je pak možnost mít poznámky umístěné přímo na ploše, matně si vzpomínám, že Windows tuto možnost (bez použití externích aplikací) přinesly až s uvedením Windows Vista. Samozřejmě, jedná se spíš o libůstku a praktické použití je mírně sporné, ale nějakou formu použití si představit dokážu.

  

A co říci naprostým závěrem? Historický iMac je pozoruhodným příspěvkem do sbírky, těch několik hodin s ním mě přesvědčilo o tom, že se jednalo minimálně po softwarové stránce o použitelný stroj (v kontextu doby). Značnou část svých uživatelských návyků jsem sice mohl zahodit a začít prakticky od začátku, ale několik věcí bylo i příjemných (zmiňovaný charakter nastavování). Oslavování iMacu (resp. Mac OS) sice stále nechápu, ale rozumím, že na přelomu milénia se jednalo o poměrně zajímavou volbu, která nemusela být nezbytně způsobena pouze pověstnou věrností uživatelů výrobků firmy Apple.

Lukáš Kotek
http://www.lukaskotek.cz/


2 komentáře u „iMac – Softwarová výbava, Nastavení systému, Závěr – 2. díl“

  1. Dobrý den,

    děkuji za výborný článek….

    Měl bych k Vám dotázek…Jak je to s použitelností tohoto stroje v současnosti ? Jde plnodnotně a srovnatelně s dnešními počítači používat pro prohlížení internetu, prohlížení dokumentů v pdf a psaní dokumentů ? Co třeba když budu chtít připojit USB flash paměť ? Musím instalovat ovladače jako třeba u Win 98 ??? Nebo vše maká samo ? Já jako uživatel Windows nemám nejmenší tušení jak funguje Mac OS…

    Design toho stroje naprosto úžasný !

    Děkuji Lukáš

  2. Dobry vecer, dekuji za pozitivni reakci 🙂 Zakladni cinnosti provozovat lze, ale pozadavkum dnesni doby uz bohuzel nedostacuje. Pripojeni USB disku by problem byt nemel, ale veskery software, ktery na nem lze rozumne provozovat, je velmi poplatny dobe vzniku – napr. webovy prohlizec podporuje pouze zlomek dnes pouzivanych technologii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.